Dnes jsem si vzpomněl na to
o čem jsi mi vyprávěla
tehdy odpoledne!
Zas jsem si natáh gatě z olova
a oblík triko ze skla a
je mi stejně jako onehdá v roce 1986
Teskno a truchlivo…
Černé značky na tvých prsou a ohromná kolena –
– jenom kdybych měl tak deštník, abych se ubránil tvému vzlyku!
Ptáš se, jestli už to končí a přitom ještě pořádně nic nezačalo
Dnes jsem si vzpomněl na to
o čem jsi mi vyprávěla tehdy večer