Jedu a vím, že to skončí
…
A já nebudu – budu uklizený na hromádce smetí:
možná to bude hromádka toho uschlého dřeva,
které jsem často vídával
na cestě do tvého domu.
Leželo tam bez hnutí, suché jako troud
BLOUD JSEM BYL BLOUD
Ale teď jsem jiný a budu jiný zítra:
nemůžu ti to říct,
zradil bych sám sebe
To přeci nemůžu prozradit!
Možná mě budeš chtít mučit
tím troudem,
tím hnědým smetím
a já asi neodolám, ale budu křičet lítostí nad tím,
žes to ty….
Doufám, že mě potom aspoň zameteš a všechno po sobě uklidíš:
vyneseš na půdu a schováš pod plachty
jako truhlu plnou zaprášených cetek