Před třemi lety jsem v galerii, ve které jsem pracoval, potkal Clive Barkera, britského pop-art umělce a sochaře. Chodil za mým šéfem sem tam na kus řeči. Jednou přišel a docela důrazně si stěžoval na bolesti hlavy a další obtíže, které ho trápily. O to by nešlo, každého někdy bolí hlava. Problém byl v tom, že Clive svoje obtíže přisuzoval telefonnímu vysílači, který mu postavili kousek od domu – vlastně víc než telefonnímu vysílači spíš rádiovému záření, jehož intenzita podle Cliva problémy způsobovala. Prý si stěžoval u odpovědných osob a chtěl znát dopady takových vln na zdraví člověka, ale bylo mu řečeno, že takovými údaji příslušný úřad v současné době (2005) nedisponuje. Vyslechl jsem si pak přednášku o tom, jak se kouření v 50. a 60. letech 20. století považovalo za docela neškodnou věc a dneska platí za zabijáka. Stejný osud prý čeká taky radiové vlny a další výdobytky moderní civilizace (vybavil se mi můj konzervativní známý Jožka, který mě v našem studentském bytě plísnil pokaždé, když jsem náhodou přes noc nevypnul mobil, který ležel na stolku asi metr od jeho hlavy).
Tak daleko, abych uvažoval o škodlivosti radiových vln ještě nejsem, ale na historku s Clivem si vzpomenu pokaždé, když ráno přecházím 2 přechody na údajně nejznečištěnější křižovatce u zastávky Slavia ve Vršovicích a vdechuju všechen ten odporný smrad z výfuků. Za zdi kláštera, kde bych měl svatý klid, se mi nechce a tak se odebírám do říše fantasy a uvažuju o tom, jestli bych třeba nemohl podat žalobu na neznámého pachatele (nebo na hlavní město) kvůli újmě na zdraví v případě, že by se prokázalo, že astma, které se u mě případně za 10 let (nebo dříve) vyvine, způsobilo právě špatné pražské ovzduší. Pokračuju ve svých sci-fi úvahách dál a říkám si, zda přijde někdy doba, kdy se v Evropě bude mluvit třeba o Irsku jako první zemi, která zakázala vjezd aut do vymezených částí měst. Nebo o nějaké evropské zemi, která jako první zavedla systém daňových úlev pro ty, kteří na cestě do práce sdílejí jedno auto.
Z mých herbertovských úvah mě vytrhává drsná realita: Praha je horkým favoritem v závodě o nejznečištěnější město. Podle materiálu „Stav životního prostředí v jednotlivých krajích ČR v roce 2005 – hl. město Praha (http://www.env.cz/osv/edice.nsf/ED1C4D73A1EB3E6FC125724500507C71/$file/ZP2005_Hlavni_mesto_PRAHA.pdf) došlo u oxidů dusíku s limitní hodnotou 13,5 kilotuny (kt) v roce 2005 k výraznému překročení (jak škodlivý je již tento limit?): emise těchto znečišťujících látek dosáhly 16,26 kt! Ještě více alarmující je ten fakt, že s 12,62 kt se na tom nejvíce podílely mobilní zdroje, tedy hlavně osobní automobily. Ty patří prokazatelně k největším znečišťovatelům ovzduší v Praze…Ptám se: proč na svých plechových kapotách auta ještě nemají nápis: "jízda v autě může zabíjet" nebo případně "jízda v autě škodí Vám i lidem ve Vašem okolí"????????????
I have a dream….